Pojmy

Autismus je stav, který ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá a rozumí světu kolem sebe. Lidé s autismem mohou mít potíže s komunikací a navazováním vztahů s ostatními. Mohou také mít tendenci dělat stejné věci pořád dokola nebo se soustředit jen na několik konkrétních zájmů. Každý autista je jiný – někdo může potřebovat hodně podpory, jiný zase funguje téměř jako běžný člověk. Důležité je si uvědomit, že autismus není nemoc, ale rozdíl v tom, jak mozek funguje.

Demence je souhrnné označení pro skupinu onemocnění, která postihují mozek a vedou ke zhoršení kognitivních funkcí – tedy paměti, myšlení, orientace, úsudku nebo řeči. Nejčastější formou je Alzheimerova choroba, ale existují i jiné typy, například vaskulární demence. Demence postihuje hlavně starší lidi, ale není přirozenou součástí stárnutí. Příčiny mohou být různé – degenerativní změny, cévní postižení, infekce, úrazy apod. Příznaky se postupně zhoršují a je to např. zapomínání běžných věcí a událostí, problém s vyjadřováním a porozuměním, zmatenost v čase a prostoru, změny nálad, problém s rozhodování a vykonáváním běžných činností. Léčba demence zatím nedokáže nemoc zcela vyléčit, ale existují léky a podpůrná opatření, která mohou zpomalit průběh a zlepšit kvalitu života.

Deprese je duševní porucha, která ovlivňuje náladu, myšlení i chování člověka. Projevuje se dlouhodobým pocitem smutku, prázdnoty, ztrátou zájmu o věci, které člověka dříve těšily, únavou, poruchami spánku, změnami chuti k jídlu a nízkým sebevědomím. Někdy může vést i k myšlenkám na sebepoškození nebo sebevraždu. Není to jen „špatná nálada“ – je to vážný stav, který vyžaduje pochopení, podporu a často i odbornou pomoc.

Hospic je zařízení nebo služba, která poskytuje péči lidem s nevyléčitelnými nemocemi v pokročilém stádiu, kdy se už neplánuje uzdravení, ale spíše zlepšení kvality života. Hospicová péče se zaměřuje na úlevu od bolesti, zajištění komfortu a emocionální podporu pro pacienty i jejich rodiny. Cílem je zajistit důstojné a co nejpohodlnější prožití posledních dnů života. Péče může probíhat buď v hospici, nebo formou domácí hospicové péče, kde zdravotníci docházejí k pacientovi domů.

PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie) je způsob podávání výživy přímo do žaludku pomocí sondy, která se zavede přes stěnu břišní. Tento způsob se používá, když člověk nemůže přijímat potravu běžnou cestou – například kvůli neurologickému onemocnění, nádoru v oblasti krku nebo po těžkém úrazu. Zavedení PEG sondy se provádí endoskopicky (pomocí kamery) a většinou při vědomí s lokálním znecitlivěním. Je to metoda dlouhodobé výživy – na rozdíl od dočasné sondy přes nos (NG sonda). PEG umožňuje bezpečný přísun živin, tekutin a léků, a může výrazně zlepšit kvalitu života u lidí, kteří by jinak strádali podvýživou.

Příspěvek na péči

Je finanční dávka, která slouží k zajištění péče (např. formou rodinné výpomoci, pečovatelské služby nebo na zaplacení pobytu v sociálním zařízení). To znamená, že peníze dostane člověk, který potřebuje pomoc (např. váš nemocný blízký) a použije je na zaplacení pečovatelské služby, osobní asistence apod.

Kdo má nárok?

Na příspěvek má nárok člověk:

  • který potřebuje pomoc při péči o sebe a soběstačnost (např. kvůli věku, nemoci, postižení),
  • jehož zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý (trvá nebo bude trvat déle než 1 rok),
  • který žije v Česku a splňuje zákonné podmínky.

Jak se určuje výše příspěvku?

Výše závisí na tzv. stupni závislosti, tedy na tom, jak moc pomoci člověk potřebuje. Jsou 4 stupně:

  • I. stupeň Lehká závislost – 880 Kč (u dětí 3300Kč)
  • I. stupeň Středně těžká závislost – 4 900 Kč (u dětí 7400 Kč)
  • III. stupeň Těžká závislost – 14 800 Kč (u dětí 16100Kč)
  • IV. stupeň Úplná závislost – 23 000 Kč (dospělí i děti)
  • IV. stupeň-úplná závislost, pobytová sociální služba – 27 000Kč (dospělí i děti)

Na co se dá použít?

Peníze má použít ten, kdo péči zajišťuje – může to být:

  • rodinný příslušník,
  • soused, známý,
  • profesionální pečovatel,
  • domov pro seniory nebo jiné zařízení.

Schizofrenie je vážné duševní onemocnění, které ovlivňuje myšlení, vnímání, emoce i chování člověka. Lidé se schizofrenií mohou mít halucinace (např. slyší hlasy, které ostatní neslyší), bludy (např. věří věcem, které nejsou pravdivé), poruchy soustředění, zmatené myšlení a emoční otupělost. Nemoc může začít pozvolna, často v mladé dospělosti, a mívá různý průběh. Neznamená to, že má člověk „rozdvojenou osobnost“ – to je častý, ale mylný mýtus. Schizofrenie je léčitelná, i když většinou vyžaduje dlouhodobou péči, terapii a podporu.

Sociální šetření

… při řešení příspěvku na péči je proces, během kterého sociální pracovník posuzuje stav a životní situaci osoby, která žádá o příspěvek na péči. Tento příspěvek je určen pro osoby, které potřebují pomoc při zvládání každodenních činností kvůli zdravotnímu postižení nebo věku.

V čem žadatelé dělají často chybu

Nedokážou dostatečně popsat své potřeby. Např. jsou sice schopni chodit s chodítkem, ale už nejsou schopni naložit chodítko do auta. Nejsou schopni si sami zajistit odvoz, nejsou schopni sami do auta nastoupit.

Na základě tohoto šetření se určuje, jaký stupeň závislosti žadatel má a podle toho se přiděluje příspěvek. Příspěvek na péči může být ve čtyřech stupních podle míry závislosti.

📝 Jak sociální šetření probíhá – krok za krokem:

1. Podání žádosti

  • Žádost se podává na úřadě práce dle místa trvalého pobytu osoby, která potřebuje péči.
  • Formulář je možné stáhnout online nebo vyplnit přímo na úřadě.

2. Zahájení řízení a oznámení šetření

  • Po přijetí žádosti vás kontaktuje sociální pracovník a domluví si termín návštěvy v domácnosti (případně ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení, kde osoba žije).

3. Samotné sociální šetření – návštěva doma

  • Sociální pracovník přijde osobně za žadatelem a zjišťuje:
    • Jaké činnosti zvládá sám a co nezvládá vůbec nebo jen s pomocí.
    • Jak často a jaká péče je mu poskytována, a kým (např. rodinou, pečovatelskou službou).
    • V jakých podmínkách žije (bariéry, dostupnost hygieny, apod.).
    • Sleduje i chování a komunikaci osoby.
    • Může klást otázky typu:
      • „Zvládnete se sám obléct?“
      • „Potřebujete pomoct při mytí?“
      • „Jak se stravujete?“ apod.
  • Pracovník vychází z tzv. deseti základních životních potřeb (viz níže).

4. Zápis z šetření

  • Po návštěvě sepíše zprávu o sociálním šetření, která se připojí k dokumentaci pro lékařskou posudkovou službu.

5. Posudkové řízení

  • Na základě zprávy a lékařských zpráv vydá posudkový lékař ČSSZ stanovisko – určí stupeň závislosti (1–4).

6. Rozhodnutí

  • Úřad práce následně vydá rozhodnutí o přiznání/nepřiznání příspěvku a jeho výši.

📌 Co se posuzuje – 10 základních životních potřeb:

  1. Mobilita
  2. Orientace
  3. Komunikace
  4. Stravování
  5. Oblékání a obouvání
  6. Tělesná hygiena
  7. Výkon fyziologické potřeby
  8. Péče o zdraví
  9. Osobní aktivity
  10. Péče o domácnost

💡 Pokud člověk nezvládá 3 nebo více těchto potřeb, může mu být přiznán příspěvek.

Tracheostomie je lékařský zákrok, při kterém se vytvoří otvor (stomie) v průdušnici (trachea) na krku. Do tohoto otvoru se pak zavádí trubička (kanyla), která umožňuje dýchání, když z nějakého důvodu nemůže vzduch procházet běžnou cestou – tedy nosem a ústy do plic. Může být dočasná (jen na nezbytnou dobu), nebo trvalá, pokud není možné obnovit normální dýchání.

Dělá se například tehdy, když:

  • jsou horní dýchací cesty zablokované (např. nádorem nebo otokem),
  • je potřeba dlouhodobé napojení na dýchací přístroj,
  • došlo k vážnému poranění obličeje nebo krku.

Výživa – Nejběžnější nemoci související s dietní léčbou

Informace z archivu autorky webu. Slouží k prvotní orientaci. Vždy svůj stav nebo stav svého blízkého konzultujte s lékařem.

alergie na potraviny anémie (chudokrevnost) antikoagulační léčba ateroskleróza celiakie cévní mozková příhoda (mrtvice, CMP) Diabetes mellitus (cukrovka) dna hemoroidy hyperlipidémie (vysoký cholesterol a jiné tuky v krvi) chronická střevní onemocnění Infarkt myokardu (srdeční infarkt) ledvinové kameny (močové kameny) mentální anorexie mentální bulimie nádorová onemocnění nemoci ledvin, dialýza nemoci jater a žlučníku osteoporóza pankreatitida (zánět slinivky) podváha vysoký krevní tlak (hypertenze) žaludeční, dvanácterníkové vředy zácpa

Alergie na potraviny
… je přicitlivělost těla na určitou potravinu (resp. látku v ní – tzv. alergen). Příčinou je o porucha obranyschopnosti. Projevuje se např. jako kopřivka, ekzém, dechové potíže. Řešení spočívá ve vyhýbání se potravinám, které toto způsobují. Někdy stačí danou potravinu povařit nebo jinak tepelně upravit. Nejčastějšími alergizujícími potravinami jsou ořechy, vejce, mléko, ryby, rajčata, sója.

Anémie (chudokrevnost)
… je nemoc, při které je sníženo množství červených krvinek a krevního barviva (hemoglobinu). Existuje mnoho druhů chudokrevnosti. Člověk se cítí slabý, unavený, je bledý, má zrychlenou srdeční akci. Příčin anémie je několik. My však můžeme ovlivnit pouze ty stavy, které jsou způsobeny nedostatkem železa nebo vitamínu B12. Léčba spočívá v podávání těchto látek. U těžkých typů anémie se používá i transfúze. Chudokrevností častěji trpí ženy (zvýšená ztráta krve menstruací).

Antikoagulační léčba
… tj. léčba nejč. Warfarinem (u pacientů s prodělanou trombózou (krevní sraženina v cévě)). Warfarin snižuje srážlivost krve („ředí krev“) a působí tak preventivně proti opětovnému vzniku krevní sraženiny (trombu). Základní zásadou diety je omezení příjmu vitamínu K (ten snižuje účinnost Warfarinu), resp. jeho pravidelný příjem ve stejných dávkách, bez kolísání. Nejvyšší množství vit. K je v listové zelenině (květák, zelí …), kuřecím mase, olivovém oleji, játrech.

Ateroskleróza
Ateroskleróza je nemoc tepen. Dochází k ukládání tukových látek a vápníku do stěn tepen tím ke zužování cév. Místo, kam céva vede, je tak nedokrvené. Ateroskleróza je příčinou srdečních a mozkových příhod, často s následkem smrti. Léčba je velmi obtížná, proto je potřeba postižení především předcházet – zabránit příčinám. Příčinami vzniku jsou vysoká hladina cholesterolu, kouření, obezita, zvýšená hladina homocysteinu, stres, nedostatek pohybu aj.

Celiakie (bezlepková dieta, alergie na gluten, sprue)
Podstatou celiakie je nesnášenlivost lepku (tj. glutenu). Nemoc vzniká na imunologickém podkladě. Lepek je bílkovina obsažená v obilí. Příznaky jsou průjmy, nadýmání, u malých dětí neprospívání či podvýživa. Organismu chybí základní živiny (nejen vitamíny). V některých případech se přidružují i komplikace kožní. Léčba spočívá v důsledném dodržování bezlepkové diety (běžné obiloviny lze nahradit rýží, kukuřicí, bramborami apod.). Pokud se dieta dodržuje, příznaky mizí.

Cévní mozková příhoda („mrtvice“, CMP)
CMP vzniká v důsledku aterosklerotických změn v cévách mozku. Tyto cévy se mohou zúžit až tak, že krev jimi neprochází, aproto mozková tkáň odumírá. Příčinou může být také prasknutí cévy s následným krvácením. Možná je také kombinace obou příčin. Vliv na vznik CMP má nejen ateroskleróza, ale také vysoký krevní tlak. CMP se projevuje od dočasného ochrnutí až po bezvědomí a smrt. Úprava stravy je důležitá pro dobrou rekonvalescenci.

Diabetes mellitus (cukrovka)
Cukrovka vzniká, pokud je v těle nedostatek inzulínu nebo je inzulín špatně využíván (nedostatečně působí). Inzulín je důležitý pro regulaci hladiny krevního cukru, který je hlavním zdrojem energie. Diabetes nebolí, ale způsobuje během několika let velmi závažné komplikace (poškození zraku, ledvin, končetin …). Akutní, komplikací může být až bezvědomí (buď je cukru v krvi hodně nebo málo). Léčba záleží na typu cukrovky (rozlišujeme hlavně 1. a 2. typ). Základem léčby je dieta a inzulín nebo tablety.

Dna
Dna je charakterizována poruchou metabolismu kyseliny močové. Kyselina močová vzniká odbouráváním bílkovin v těle. Ve formě krystalků se usazuje především v kloubech. Což se projevuje bolestí a zarudnutím kloubu („dnavý záchvat“). Poškození kloubu častými záchvaty může být i trvalé. Léčba spočívá v podávání léků ovlivňujících přeměnu kyseliny a v dietě. Úprava stravy – vyloučení potravin s vyšším množstvím kyseliny a purínových látek (z nich se kyselina močová tvoří).

Hemoroidy
Jde o postižení žil v oblasti konečníku. Lidově řečeno jsou to křečové žíly. Tyto žíly se zvětšují. Mohou se poškodit, a tak dochází ke krvácení. Onemocnění bývá bolestivé, zejména při vyprazdňování. Na vzniku se podílí dlouhodobá zácpa, sedavé zaměstnání a špatné stravovací zvyklosti. Rozlišujeme vnitřní a zevní hemoroidy. Léčba – úprava stravy, čípky, sedavé koupele apod. Při závažnějších stavech se hemoroidy operují. Úprava stravy při hemoroidech je základním opatřením.

Hyperlipidémie (vysoký cholesterol a jiné tuky v krvi)
Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí membrán buněk živočichů. Je přítomen v krvi a ve žluči. Tvoří se z něj mj. steroidní hormony. Cholesterol si tělo samo vytváří a zároveň ho přijímá z potravy. Zvýšená hladina cholesterolu má význámný vliv na rozvoj aterosklerózy, infarktu. Protože je přítomen také ve žluči, je součástí žlučových kaménků. Ve stravě se omezují potraviny s vysokým obsahem cholesterolu (např. tučné mléčné výrobky, vnitřnosti, uzeniny).

Chronická střevní onemocnění
Sem patří Crohnova choroba a Ulcerózní kolitida. Obě nemoci se projevují průjmy, bolestmi břicha aj. Dochází ke špatnému vstřebávání živin. Při kolitidě bývá ve stolici hlen a krev. Může být i zvýšená teplota. Nemoci mají kolísavý průběh. Mohou být postiženy i např. klouby, oči (u Crohn. ch.). K léčbě se používají protizánětlivé léky. V těžkých případech je nutná operace. Výživová opatření spočívají v doplnění chybějících živin. Dále má strava v akutním stádiu šetřící charakter. Později se dbá hlavně na kvalitu jídla, vyhýbání se potravinám, které dělají nemocnému potíže apod.

Infarkt myokardu (srdeční infarkt)
Při srdečním infarktu odumírá srdeční tkáň v důsledku ucpání tepny, která srdeční sval zásobuje krví. Projevy – velká bolest na hrudi, úzkost, pocení, dušnost. Tělu nepomůže nitroglycerín. Příčinou je ateroskleróza a další faktory (např. kouření). Léčba spočívá ve zklidnění pacienta. Podávají se léky, které rozpustí „zátku“ v tepně. Výživová opatření – v první fázi musí být jídlo lehce stravitelné, nenáročné na trávící proces. Později jde hlavně o stravu antisklerotickou s preventivním působením proti vzniku dalšího infarktu.

Ledvinové kameny (močové kameny)
Kameny v ledvinách mohou být velmi bolestivým onemocněním, protože ucpávají močové cesty. Kamínky tvoří nejčastěji vápník, soli kyseliny močové nebo šťavelové. Podle toho, jaké mají složení, se určí i vhodný typ stravy. Léčba spočívá v odstranění konkrementů (rozdrtí se nebo se odstraňují operativně). Kamínky se odstraňují zejména tehdy, pokud blokují odtok moči. Dále se musí upravit stravovací zvyklosti. Velmi důležitý je pitný režim.

Mentální anorexie
Nemoc vyskytující se spíše u žen. Postižené trpí zkreslenou představou o své hmotnosti. Snaží se zhubnout. Odmítají jídlo (např. týden nic nejí), ale zároveň velmi aktivně cvičí. Průběžně dochází k velkému poklesu váhy, u žen mizí menstruace, padají vlasy, lámou se nehty atd.. Nejzávažnější komplikací je celkový rozvrat metabolismu a smrt. Někdy dochází ke kombinaci s mentální bulímií. Léčba je velmi obtížná. Spočívá v úpravě stravovacích zvyklostí a psychoterapii.

Mentální bulímie
… je nemoc charakteristická nezvladatelnou chutí na jídlo (přejedením) doprovázená zvracením (slouží jako prostředek k zábránění tloustnutí), Časté je neadekvátní používání projímadel. Zvracení ani projímadla nemohou zabránit „nevstřebání“ živin z přijatého jídla!! Nemocní dokážou spotřebovat neuvěřitelné množství jídla. Nejzávažnou komplikací je srdeční selhání. Léčba spočívá v úpravě stravovacích zvyklostí a v psychoterapii.

Nádorová onemocnění
Některým nádorovým onemocněním se dá úpravou stravy předcházet. Strava má velký vliv na úzdravu nemocného. Velké množství nemocných umírá v důsledku podvýživy. Pacient je často natolik ochromen léčbou, že nemá na jídlo chuť. Jedení mu činí obtíže, zvrací apod. Dostečného příjmu se tak velmi těžko dosahuje, v tuto chvíli jsou zcela namístě výživové doplňky typu Nutridrink. V některých případech je nezbytná umělá výživa.

Nemoci jater a žlučníku
Játra jsou důležitým orgánem účastnícím se metabolismu. Úprava stravy je nutná vždy. Většinou jde o přísné omezení příjmu tuků, strava musí být lehce stravitelná, nedráždivá. Nepít alkohol. Jaterní choroby, které nejvíce souvisí s nutnou úpravou stravy – hepatitidy (tj. záněty jater), žlučníková onemocnění (kameny) a jaterní steatóza („nahromadění tuku v játrech“).

Nemoci ledvin, dialýza
Ve vztahu k výživě se nejčastěji setkáváme se sníženou funcí ledvin, kde je ve stravě nutné omezit příjem bílkovin a dbát na kvalitu přijaté stravy. Existuje několik typů diet se sníženým obsahem bílkovin. Množství bílkovin ve stravě se řídí stavem ledvin (zejména záleží na hodnotách kreatininu). Naopak zvýšený příjem bílkovin je nutný tehdy, pokud dochází nemocný na dialýzu. Při dialýze jsou větší ztráty bílkovin, a tak je potřeba tyto látky spíše dodat.

Osteoporóza
Při osteoporóze dochází k úbytku kostní hmoty („řídnutí kostí“). Nemocní trpí častými zlomeninami a ta se i hůře hojí. Nápadným znakem může být snižování výšky postavy. Vzniká nejčastěji u žen po menopauze. V tomto období se snižuje tvorba hormonů, které zatím kosti chránily. Problém je také v tom, že vápník se nyní méně vstřebává z trávícího traktu, nebo je zvýšeně vylučován. Častý je nízký příjem vápníku potravou (např. chybí mléčné výrobky). Léčba spočívá v hormonální léčbě a úpravě stravy.

Pankreatitida (zánět slinivky)
Akutní zánět slinivky je až život ohrožující stav. Projevuje se bolestmi, zvracením, teplotou ap. Akutní stav může přejít do chronicity. Nemocní musí dodržovat přísnou dietu. Ve stravě se omezují tuky. Je přísný zákaz konzumace alkoholu. Nevhodná je rovněž káva a dráždivá jídla. Vyvolávacím faktorem nejčastěji dietní chyba, alkohol. Léčba spočívá, mimo dietu, v tlumení bolesti. Za hospitalizace se dává umělá výživa do žíly.

Podváha
Je hmotnost těla s BMI pod 18. Obvykle je součástí malnutrice = podvýživy. Příčin může být velmi mnoho. Nejčastěji se setkáváme s malnutricí u onkologicky nemocných. Podvýživa může být také spojena např. s celiakií u dětí. Na hranici norma a podváha může být také zdravý člověk s pro něj nevhodým způsobem stravování. Výživová intervence je ve všech uvedených případech nutná. Většinou jde o navýšení příjmu potravin s vyšší energetickou hodnotou, zkvalitnění stravy a použití výživových doplňků.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Krevní tlak je tlak krve, který působí na cévy. Vzniká díky srdečním stahům. Vysoký krevní tlak (více než 140/90) poškozuje cévy. Příčinu často neznáme. Jindy je příčinou onemocnění ledvin. Hypertenze se zpočátku nijak neprojevuje, později vznikají vážné komplikace (např. selhání srdce, cévní mozková příhoda, poškození ledvin apod.). Léčba spočívá především v úpravě stravovacích zvyklostí (zejména omezení konzumace soli, slaných potravin), přestat kouřit, omezit stresy. Běžně se podávají léky.

Žaludeční a dvanáctníkové vředy
Na vznik vředové choroby má vliv několik faktorů – kyselina chlorovodíková, stres, bakterie Helicobacter pylori, dědičnost, léky aj. Z toho vyplývá i léčba – snížení kyselosti žaludeční šťávy, nedráždivá strava, klid … Pokud dojde k „prasknutí“ vředu (proděravění sliznice), je nutná operace. Komplikací je rovněž narušení cévy s následným krvácením. Typický projev – bolest, která se objevuje sezónně (jaro, podzim). U vředů dvanáctníku se bolest vyskytuje na lačno a odchází po najedení, u žaludečních je tomu naopak.

Zácpa
Zácpa spočívá v obtížném vyprazdňování. Nucení na stolici se neobjeví i několik dní, stolice je tuhá. Příčina tkví ve špatných stravovacích návycích, nedostatečném pitném režimu, nedostatku pohybu. Na rozvoji zácpy se také podílí opakované, dlouhodobé potlačování nucení na stolici. Vliv mají také některé léky. Zácpa mívá vliv na rozvoj hemoroidů. Léčba spočívá především v úpravě stravy (tzn. přídavek vlákniny, tekutin …), doplnění pohybu. Léky proti zácpě (projímadla) používat jen krátkodobě!